I cesta může mít cíl - stage 13

Vypadnul jsem z Campanuly, byla pulnoc. Musim domu. Koulim se kolem obou Semilass. Zahnu. Jde se me pekne ztezka. Drzim se ziveho plotu a zacinam stoupat. Sotva nohy vlecu. Potreboval bych Masaz. U hospody na rohu se zamotam. Zahnu a chvili sedim opreny o kovovy vrata. „Jeste par kroku, jeste vydrzis! Co to sakra je? Tady chybi dum?“ Jsem asi ve spatny ulici. No nic. Jdu zpatky. Ze bych si dal na rohu jeste jedno? „Neblbni! Uz takhle sotva lezes!“ Zase do kopce! To je hnus. Uz to nedojdu. Tady prespim. No dobre, souram se dal. Ha, draty! Ted se jich jenom drzet a budu doma! Tahne me to zpatky do centra. Podrzim se zeleneho plotu. Preruckuju az domu! Cislo 28! Hurraa, jsem doma! :)